Cesty domů 236. díl – Až si budu jistá
Hynek se celý nadšený vydává na Slovensko, aby se ujal svých dětí. Avšak krátce po příjezdu na něho čeká dost nemilé překvapení. Zdena i přes to, že splnil její podmínku a přestěhoval se do vily k Simoně, mu nehodlá děti svěřit. Nejprve musí ještě obstát v testu trpělivosti a jen co se sžije s novými podmínkami, děti dostane. Zdena si chce být zkrátka naprosto jistá, že je to naposledy, co se budou stěhovat. To Hynka dost zasahuje. On není za prvé vůbec trpělivý a za druhé není zvyklí prohrávat. V tomto rozpoložení není schopný zůstat doma, vyráží tedy do práce, kde ho čeká příjemné překvapení. Pod svá křídla dostal stážistku. Další výzvu svého života. Velkou výzvu musí chtě nechtě přijmout i Juraj. Mária byla při hledání Emy napadena a umlácena. nyní leží v nemocnici a Simona po ní hodlá převzít pátrání. Juraj tak trochu proti své vůli míří k bytu, kde podle všeho jeho dcera žila s nechvalně známou firmou, jistým Kytkou. Za zamčenými dveřmi se jim sice Emu nedaří najít, zato si všímají hodně nečekaného artiklu, použitých plínek. Mohla snad mít Ema dítě? A kde je mu tedy touto dobou konec? V ten samí okamžik si nad otázkou Rozárky klade otázky i Dalibor. Stále silněji ho pronásleduje podivný pocit nějaké nekalosti. V tomto přesvědčení mu příliš nepomáhá ani nejnověji řešený případ pohřešovaného dítěte. Pohled na fotografii mu až příliš nápadně připomíná Rozárku. A i když tu nakonec není sebemenší souvislost, tak veškerá ta nejistota je na něho již příliš. Když nechce Sváťa kápnout božskou, tak odveze Rozárku do kojeneckého ústavu. Pokud se její matka vrátí, bude si ho tam moci vyzvednout.