Cesty domů 264. díl – Dej mi pokoj
I když by nejraději Dalibor nechal Záviše sledovat ve dne v noci, tato možnost mu právě končí. Míla je v tomhle nekompromisní, sledovat ho déle by mohlo být již považováno na policejní šikanu a o si nechce nechat připustit. Záviš je až příliš chytrý na to, aby udělal nějakou blbost s dohledem v zádech. Zkrátka mafia je a příliš dobře organizovaná a oni budou muset od sledování upustit. Když to vzdala policie, tak hodlá vzít Sváťa se Semerádem věci do svých rukou. K dispozici mají dva tipy, kde by mohla být Ema držena. Nic jim tedy nemůže zabránit vtom je vyrazit prověřit. První místo je bez debaty falešnou stopou, to se však již nedá říci o osamělé hájovně. Sice na první pohled nic nenasvědčuje, že by zde měli Emu hledat, avšak když se dají dohromady drobnosti, je potřeba zbystřit. Ten člověk byl až příliš ochotný, navíc u hájovny bývá lovecký pes a navíc je poslal špatným směrem. To rozhodně stojí za další prozkoumání. K tomu se ale ani jeden nemá čas dostat. Sotva si dávají dva a dva dohromady, tak se připlétají do autonehody. Nezkušená holka nedala přednost v jízdě a srazila je. Semerád utrpěl zlomeniny žeber, jenž mu poškodily plíci. Operace ho tedy nemine. Sváťa vyvázl o poznání lépe, krom několika modřin se ho drží amnézie. Nemůže si tak vzpomenout na hájovnu. To Honza Mašek má oprávněné pochyby, jestli to vůbec byla autonehoda. Ta holka, co je srazila, má již v záznamu jeden vroubek a tenkrát ji z maléru pomohl Záviš. Není pochyb, Sváťa se Semerádem na něco přišli a Záviš se je snaží zdržet, aby měl čas něco uzavřít. A za daných okolností tu nejspíše mluvíme o Emě.